Hledáte způsob, jak ušetřit na účtu za energii? Raději se dobře podívejte na svou podlahu! Neizolované podlahy představují v domácnosti 10% až 20% tepelnou ztrátu. Správný koberec vám může pomoci snížit náklady na energii při vytápění a chlazení, protože je to mimořádně dobrý izolační materiál.
Výzkum ukazuje, že izolační hodnota koberce může být až desetkrát vyšší než u tvrdé podlahové krytiny. Důvodem je, že kobercová vlákna jsou přírodními izolanty s nízkými hodnotami vedení tepla. Kromě toho povrchový vlas koberce s miliony drobných vláken zachycuje vzduch, čímž ještě více zvyšuje svou tepelnou izolaci. Čím větší plocha je pokrytá kobercem, tím větší izolace lze dosáhnout. Pro maximální izolaci jsou proto upřednostňovány koberce ode zdi ke zdi.
Vybírejte si husté koberce s dlouhým vlasem
Husté koberce nejenže vytvářejí útulnou atmosféru během ponurých zimních měsíců, ale jsou také ideální pro udržení tepla. Obecně totiž platí, že čím je koberec hustější, tím vyšší hodnotu tepelné izolace (hodnota R) nabízí. Výzkum ukazuje, že s kobercem můžete ušetřit až 12 % energie. Jeho instalace přes izolační vrstvu nebo kobercovou podložku získanou tepelnou izolaci ještě zvýší.
Úspora elektrické energie díky instalaci koberce v jednopokojovém modelovém domě:
Koberec |
Výška vlasu (v mm) |
Hustota koberce (v mm) |
Celková hmotnost (v kg/m²) |
Úsporné vytápění % |
Úsporné chlazení % |
Střižený vlas |
5,0 |
7,3 |
1.722 |
8,6 |
8,0 |
Střižený vlas |
7,0 |
9,2 |
1.963 |
11,3 |
10,4 |
Střižený vlas |
10,0 |
11,7 |
2.257 |
12,8 |
11,7 |
V našem sortimentu máme mnoho krásných koberců s hustým a vysokým vlasem, které tyto standardy splňují, a mají proto také vysokou izolační hodnotu. Koberce, které jsou hustější a plnější, jako je Invictus Magnificus, iSense Obsession a Sedna Yara, jsou proto pro udržení tepla ideální.
Vědecké poznatky o izolaci koberců
Zde se dozvíte více
Zhroucení
Zajímalo vás někdy, proč je izolační účinek koberce desetkrát vyšší než izolační účinek tvrdých podlah? Vysvětlení je jednoduché: Fyzika nás učí, že vzduch je špatným vodičem tepla, a proto je dobrým izolantem. Právě proto je vzduch mezi dvěma tabulemi skla u dvojitého zasklení. Stejná logika platí i pro koberce: mezi vlákny koberce je vrstva zachyceného vzduchu, který funguje jako izolant. Rozsah samozřejmě závisí na vláknech a délce vlasu. Čím je koberec hustější, tím je jeho izolační účinek lepší. Ještě lepších výsledků dosahují koberce s podložkou.
Tepelná odolnost materiálů
Materiál |
Hodnota R tepelné izolace* (v m²K/W) |
Beton (tloušťka 10 cm) |
0,07 |
Překližka (tloušťka 1 cm) |
0,08 |
Koberec (tloušťka 1 cm) |
0,18 |
Izolace ze skelných vláken (tloušťka 1 cm) |
0,22 |
* Hodnota R se používá k měření odolnosti materiálu proti přenosu tepla nebo tepelné odolnosti – čím vyšší je hodnota R, tím větší je izolační účinek.
Tabulka 1. Příručka pro kupující koberců (hodnoty R převedené na metrické jednotky používané v Austrálii = m²K/W)
(Zdroj: Carpet Institute of Australia Limited)
Tato ilustrace ukazuje, že koberec snižuje průchod tepla podlahou, protože
(Zdroj: Dr. Lothar Siebel, Sachverständiger für Bauphysik, Aachen)
(Zdroj: GUT Gemeinschaft umweltfreundlicher Teppichboden e.V)
Proč místnosti s kobercem potřebují méně vytápění
Zde se dozvíte více
Zhroucení
Podlaha s kobercem působí pod nohama tepleji a nevyžaduje takové vytápění, jaké může být zapotřebí v případě hladkého povrchu. Přední odborníci na ergonomii a inženýři se zaměřením na oblast ergonomie zjistili, že abyste se cítili pohodlně, neměl by rozdíl teplot mezi vaší hlavou a chodidly překročit 2,5 °C. U kvalitního koberce ode zdi ke zdi k tomuto teplotnímu rozdílu téměř nikdy nedochází, neboť má vynikající tepelně izolační vlastnosti. Protože koberec odstraňuje chlad v úrovni chodidel a kotníků, cítili byste se dokonce příjemněji v místnosti s kobercem, kde je teplota o jeden nebo dva stupně nižší, než v místnosti s tvrdou podlahou.
To vám umožní snížit teplotu na termostatu ústředního topení o několik stupňů, aniž byste přišli o pocit pohodlí. Získáte tak další úsporu energie vedle těch, které jsou uvedeny výše.
Zdroj: Prof. Dr. Ing. Lothar Siebel, Sachverständiger für Bauphysik, FH Aachen